Záchranářské práce selhaly, pacient je mrtev. Žádný z pokusů o resuscitaci nezabral a ani „dárce“ se nenašel. Slavné Schrothovy lázně v obci Lipová-lázně na Jesenicku tentokrát již nezadržitelně míří do insolvenčního řízení a jejich historie dlouhá bezmála dvě století se nejspíš definitivně uzavírá.
JESENÍK Boj je u konce, ovšem nikoliv šťastného. Všechny snahy probudit proslulé lázně v Dolní Lipové na Jesenicku opět k životu vyzněly do prázdna, majitelé ani po více než roce od uzavření areálu nesehnali investora, který by se jich ujal.
Krajský soud v Ostravě tak nyní zahájil nové insolvenční řízení se společností Schroth, která zkrachovalé lázně vlastní. Věřitelům dluží miliony. Nejvíce ČSOB, která insolvenční návrh podala. Banka uvedla, že společnost Schroth nesplatila zhruba sedmimilionový úvěr a včetně úroků jí dluží 8,2 milionu.
„Soud nyní vyzve věřitele, aby se přihlásili s pohledávkami. Další proces je poměrně složitý. Ve finále soud ve spolupráci s věřiteli rozhodne, zda dojde na konkurz, nebo bude zvolena forma reorganizace,“ uvedl mluvčí soudu Dalibor Zecha. Společník firmy Schroth, spolumajitel a bývalý ředitel lázní Radim Hatlapatka je smířený s tím, že s vysokou pravděpodobností dojde na konkurz: „Je to jenom otázka času. Rozhodující je, že se přihlásila banka jako největší věřitel. Musím říct, že byla dlouho maximálně vstřícná a ochotná. Chápu však, že její trpělivost nemohla být nekonečná.“
Sám míní, že už selhaly všechny možnosti. „Nevidím reálně ani reorganizaci, proto bude dobré, když vše bude řešit správce konkurzní podstaty s věřiteli. Třeba bude mít víc štěstí, než jsem měl při jednáních s investory já, a přece jen se podaří lázně obnovit,“ přeje si.
Věřitelů je zhruba dvacet. Vedle ČSOB například i úřad práce, který vyplatil mzdy, jež lidem lázně dlužily. „Přihlašujeme se do řízení s částkou 2,2 milionu. Jde o dlužné mzdové náklady, neuhrazené sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu za bývalé zaměstnance,“ vysvětlil mluvčí olomoucké pobočky úřadu práce Jaroslav Mikšaník.
Podle něj by bylo dobré, kdyby se lázně podařilo obnovit. „Padesát míst v okrese Jeseník postiženém vysokou nezaměstnaností má mnohem větší váhu než jinde,“ podotkl.
Jako jeden z věřitelů se hlásí i obec Lipová-lázně. „I když nepočítám, že něco dostaneme, musíme se ze zákona do řízení přihlásit. Lázně nám dluží téměř 50 tisíc za neuhrazený lázeňský poplatek,“ řekl starosta Lubomír Žmolík.
Sám už lázním moc šancí nedává. „Obec samozřejmě bude dál upřednostňovat obnovení lázní, i když se to už nezdá reálné. Nejde totiž jen o zaměstnavatele lidí, ale taky o naši historii a v neposlední řadě turistický tahák,“ doplnil.
Paradoxně se do insolvenčního řízení hlásí i Hatlapatka. „Zhruba posledního půl roku fungování lázní jsem nepobíral mzdu, abychom ušetřili,“ uvedl.
Lázně skončily s léčbou v říjnu 2013 po 184 letech provozu, který nepřerušily ani války. Spolumajitel a šéf lázní Radim Hatlapatka rozdal 45 výpovědí. Vyvrcholila tak krize, která lipovské lázně postihla po změnách ve financování lázeňské péče ze strany státu a pojišťoven. „Tržby nám v roce 2013 meziročně poklesly o sedmdesát procent a klesli jsme hluboko do červených čísel. Už nebylo možné dál pokračovat,“ uvedl Hatlapatka. Ihned poté, co společnost Schroth stopla provoz, začal Hatlapatka shánět investory. „Nemohu vyloučit, že příští rok budou mít lázně jiného majitele. Otázka je, zda lázně zachová,“ sdělil tehdy Hatlapatka. Jako svou prioritu označil shánění peněz pro vyplacení dlužných mezd a odstupného pro bývalé zaměstnance.
Obcí se brzy po krachu lázní rozšířila zpráva, že areál by se mohl změnit v ubytovnu pro sociálně vyloučené. To ale Hatlapatka rázně odmítl. „Jednám s investory, ale takové využití bych nepřipustil. Věřím, že se dohodneme s investorem, který zde zachová lázně,“ uvedl tehdy. Šéf lázní sice připustil, že slůvko „sociální“ se v dalších možných plánech objevuje, ale ve zcela odlišném významu. „Rozhodně by nešlo o bydlení pro sociálně nepřizpůsobivé, ale například pro lidi, kteří se o sebe nemohou postarat kvůli zdravotním problémům. Znovu ale říkám, že prioritní je udržet v obci lázně,“ tvrdil.
Na jaře 2014 došla trpělivost bývalým zaměstnancům, kteří marně čekali na výplaty a odstupné. Podali proto návrh na insolvenci. „Lázně mi dlužily výplatu za dva měsíce a k tomu tříměsíční odstupné. Pořád nám slibovali, že své peníze dostaneme, a nic se nestalo. Museli jsme podat návrh na insolvenci, abychom o své peníze nepřišli,“ uvedl Michal Brestovanský, který pracoval v lázních 19 let. Soud ale tehdy lázně do konkurzu neposlal.
Hatlapatka mohl dál vyjednávat a hledat investora. V polovině loňského roku vše vypadalo nadějně. O lázně měla zájem pražská společnost Alteris podnikající v hotelové branži. „Chceme rozšířit naše portfolio také o lázeňství a obnova lázní v Lipové je pro nás velká příležitost,“ sdělil loni její zástupce Miloš Lippert.
Firma počítala se zvýšením úrovně lázeňských služeb a rozšířením služeb o relaxační, kulturní či zážitkové programy. „Lázně v sobě skrývají velký potenciál pro další rozvoj ve všech těchto směrech,“ zdůraznil Lippert. Firma si už dokonce zpracovala plán na postupný návrat lázní do života.
Jednání však zkrachovala na nesouhlasu jedné ze spolumajitelek lázní s prodejem. „Cena se jí zdála příliš nízká. Mohu prozradit, že se blížila výši dluhů. Ty činí zhruba 16 milionů,“ řekl tehdy Hatlapatka. Podle něj vyšší kupní cena nebyla reálná, protože areál potřebuje velké investice. „Kolegyně bohužel nepochopila, že jde o záchranu lázní, nikoli o to na prodeji vydělat,“ zdůraznil.
Přitom šlo o vůbec nejnadějnější jednání s potenciálním partnerem až do současnosti. „Absolvoval jsem řadu jednání se zhruba třiceti potenciálními investory. Z toho dva byli velmi zajímaví. Jedním z nich byla společnost Alteris. Bohužel to nedopadlo,“ lituje Hatlapatka.
—
Lázně s dlouhou historií
Lázně v Dolní Lipové založil v roce 1829 sedlák a lidový léčitel Johann Schroth. Léčebný ústav vyrostl nedaleko lázní slavnějšího jesenického konkurenta Vincenze Priessnitze. Zatímco Priessnitzova léčba byla založena na studené vodě včetně jejího vydatného pití, Schroth používal vlhké a teplé obklady a na pití místo vody „ordinoval“ víno. V posledních desetiletích se lázně zaměřovaly na léčbu obezity, chronických kožních nemocí, onemocnění žláz s vnitřní sekrecí, metabolických poruch a pohybového aparátu. Lázně postihla krize po změnách ve financování ze strany státu a pojišťoven.
Rostislav Hányš, redaktor MF DNES
Mladá fronta DNES
Přidejte odpověď